Super Mario Bros. - Nintendo NES

- Vydavatel:
- Nintendo
- Rok vydání:
- 1985
Dvě tlačítka, osm světů a dobrodružství, ke kterému se vracíme celý život. Super Mario Bros. pro NES ukazuje, kolik nápadů se vejde do jednoho skoku.
První Goomba se blíží, nad hlavou visí otazník a mezi dvěma tlačítky se rozhoduje, jestli z toho bude slavný začátek, nebo velmi krátké dobrodružství. Super Mario Bros. nepotřebuje dlouhé vysvětlování. Pustí vás na modrou oblohu prvního světa a během několika vteřin vás naučí něco, na co se nezapomíná: skok má váhu, rozběh má cenu a za další trubkou může čekat překvapení.
Bowser, v původním anglickém manuálu označovaný jako král Koopa, ovládl Houbové království. Mario vyráží zachránit princeznu Toadstool, dnes známou jako Peach. Na cestě leží osm světů, každý se čtyřmi úseky: travnaté pláně, podzemí, voda, visuté plošiny i hrady. Ve hře pro dva se Mario a Luigi střídají; není to společné pobíhání po jedné obrazovce.
Tím ale učení nekončí. Délka stisku tlačítka mění výšku skoku a běh dovolí překonat větší vzdálenost. Malý Mario se po houbě zvětší, květina umožní házet ohnivé koule a hvězda na chvíli převrátí vztah lovce a kořisti. Jen propast zůstává propastí. V téhle jednoduchosti je prostor pro opatrný první průchod i pro hráče, který už přesně ví, kde přidat a kde ubrat.
Pro hráče je výsledek až nečekaně soudržný. Trubka je překážka, orientační bod i možné tajemství. Cihla může jen stát v cestě, ale také ukrývat mince. Známá obrazovka se proto při návratu nezmění v pouhou kulisu: zkoušíte, co jste minule přehlédli. Nalezená podzemní místnost je malá odměna za zvědavost, kterou hra nemusí vyhlašovat velkým nápisem.
A právě k tomu se vracíme: k rozběhu před jámou, k cinknutí mince a ke skoku, který tentokrát konečně vyšel. Super Mario Bros. umí být přísné, ale další pokus vás láká konkrétní nadějí. Už víte, proč jste spadli. Teď to jen provést o zlomek vteřiny lépe.
Z malého instalatéra velké dobrodružství
Nintendo vydalo Super Mario Bros. v Japonsku pro Famicom 13. září 1985; právě tato hra se stala jedním ze základních zážitků spojených s konzolí NES. Na jejím návrhu pracovali Shigeru Miyamoto a Takashi Tezuka, na programování se podílel Toshihiko Nakago ze společnosti SRD a hudbu složil Koji Kondo. Nešlo o první Mariovu hru, ale o dobrodružství, které jeho svět otevřelo do šířky.Bowser, v původním anglickém manuálu označovaný jako král Koopa, ovládl Houbové království. Mario vyráží zachránit princeznu Toadstool, dnes známou jako Peach. Na cestě leží osm světů, každý se čtyřmi úseky: travnaté pláně, podzemí, voda, visuté plošiny i hrady. Ve hře pro dva se Mario a Luigi střídají; není to společné pobíhání po jedné obrazovce.
Hra, která vás učí hraním
Stačí si všimnout prvního setkání s Goombou. Pomalý protivník přichází po rovné zemi, první bloky vybízejí ke skoku a vyražená houba se vydá směrem k Mariovi. Právě úvodní svět 1-1 autoři podle rozhovorů Nintenda upravovali až do závěru vývoje. Jeho úkolem bylo představit pravidla přirozeně, bez zastavování hry a dlouhých návodových oken.Tím ale učení nekončí. Délka stisku tlačítka mění výšku skoku a běh dovolí překonat větší vzdálenost. Malý Mario se po houbě zvětší, květina umožní házet ohnivé koule a hvězda na chvíli převrátí vztah lovce a kořisti. Jen propast zůstává propastí. V téhle jednoduchosti je prostor pro opatrný první průchod i pro hráče, který už přesně ví, kde přidat a kde ubrat.
Jak vznikal svět za okrajem obrazovky
Miyamoto a Tezuka v sérii Iwata Asks vzpomínají na raný pokus s velkým obdélníkem pohybujícím se po obrazovce. Základem nebyl hotový příběh, ale hledání příjemného pohybu. Představa atletické hry na souši, ve vodě i ve vzduchu postupně dostala konkrétní podobu. Tým navíc ve stejné době pracoval i na The Legend of Zelda. Dvě slavná dobrodružství tak vyrůstala vedle sebe, každé s jiným tempem a jiným způsobem objevování.Pro hráče je výsledek až nečekaně soudržný. Trubka je překážka, orientační bod i možné tajemství. Cihla může jen stát v cestě, ale také ukrývat mince. Známá obrazovka se proto při návratu nezmění v pouhou kulisu: zkoušíte, co jste minule přehlédli. Nalezená podzemní místnost je malá odměna za zvědavost, kterou hra nemusí vyhlašovat velkým nápisem.
Melodie, která běží s vámi
Koji Kondo vysvětloval, že původní lehká melodie pro procházku neodpovídala Mariovu skutečnému běhání a skákání. Hudbu proto přepracoval podle rytmu pohybu. I proto hlavní motiv působí, jako by k těm skokům patřil odjakživa. Podzemí, voda a hrady pak dostávají vlastní náladu, takže změnu prostředí slyšíte stejně jasně, jako ji vidíte.A právě k tomu se vracíme: k rozběhu před jámou, k cinknutí mince a ke skoku, který tentokrát konečně vyšel. Super Mario Bros. umí být přísné, ale další pokus vás láká konkrétní nadějí. Už víte, proč jste spadli. Teď to jen provést o zlomek vteřiny lépe.
Zajímavosti
- Obláčky a zelené keře využívají stejný grafický základ v jiných barvách. Tezuka tento úsporný nápad popsal přímo v rozhovoru Nintenda. Jakmile si ho všimnete, už ho nepřehlédnete.
- Goomba vznikl později než želví protivníci. Autoři potřebovali nepřítele, kterého lze vyřídit jediným skokem; jeho chůze využívá převrácení stejného obrázku.
- Tezuka v rozhovoru přirovnal Goombu k houbě shiitake. Není to náhoda, že tak dobře zapadá do podivuhodného Houbového království.
- Datum 13. září 1985 patří japonskému vydání. Při srovnávání krabiček a regionálních verzí je dobré nerozšířit toto datum automaticky na všechny země.
Dobové materiály a vzpomínky autorů
Původní anglický manuál od NintendaIwata Asks: první pokusy a souběžný vývoj se Zeldou
Iwata Asks: ladění map a úvodního světa
Iwata Asks: grafické úspory a vznik Goomby
Koji Kondo o hudbě, která sleduje Mariův pohyb
Oficiální historie hry a datum vydání
Tipy a návody
Nejdřív získat cit pro pohyb
- Tlačítko A ovládá skok. Krátký stisk a delší podržení dávají jinou výšku; vyzkoušejte obojí na bezpečné rovině.
- Držením B běžíte. Rozběh pomůže u dlouhých mezer, ale před neznámým místem je rozumné zpomalit. S ohnivou květinou B také střílí.
- Houba je cennější než několik riskantních mincí. Větší Mario snese zásah, po kterém by malý přišel o život.
- Po kopnutí do krunýře sledujte, od čeho se odrazí. Chodba mezi stěnami se může rychle změnit v past.
- Hvězda nechrání před pádem do jámy. Ani s nezranitelností nepřeskakujte rozběh a odhad vzdálenosti.
Malá výprava za tajemstvím
Sto mincí znamená život navíc. Do některých trubek vstoupíte stiskem dolů, když stojíte uprostřed jejich horního okraje. A pokud chcete poznat slavnou zkratku, ve světě 1-2 se dostaňte nad strop a pokračujte doprava za běžný východ: čeká tam Warp Zone s cestami do světů 2, 3 a 4. Při prvním hraní ale stojí za to projít i přeskočené úrovně — právě v nich se naučíte pohyby, které později potřebujete.Znáte tuto hru? Doplňte informace, podělte se o návod a získejte body za schválený příspěvek.
Navrhnout úpravu

Herbert Sobel
RETRO týpek
IQ-159
Retrohráč007
UVE
Strejda Mario